Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Zprávy

Aktuálně k souběhu funkcí jednatelů a členů představenstev

 

Nejvyšší správní soud (dále "NSS") dne 9. 12. 2010 svým rozhodnutím 3 Ads 119/2010 - 58 potvrdil rozhodnutí správy sociálního zabezpečení, která neuznala, že by pracovní smlouva jednatele, sjednaná na pozici ředitele, založila účast na nemocenském pojištění. Uvedený rozsudek byl dokonce již potvrzen i nálezem Ústavního soudu, který 21. 4. 2011 usnesením III. ÚS 184/11 odmítl ústavní stížnost podanou v dané věci. Problematika souběhu funkcí s pracovním poměrem není žádným novým problémem a již v minulosti se jí zabýval Nejvyšší soud (dále "NS") a NSS "pouze" přenesl závěry z judikatury NS o neplatnosti pracovních poměrů sjednaných s jednateli na pozice ředitelů do roviny veřejného práva. Uveřejnění informací o rozhodnutí NSS v médiích se zasloužilo o zvýšený zájem o téma souběhu funkcí. Tento článek stručně shrnuje některá základní pravidla pro odměňování jednatelů a členů představenstev (není-li důvod pro jejich rozlišení, jsou dále označeni jako "statutárové") a upozorňuje na reakce veřejné správy včetně připravovaných legislativních změn.

 

Postavení statutárů

Postavení jednatelů k jejich s.r.o. má z pohledu obchodního práva spoustu shodných znaků s postavením členů představenstev k a.s., např. v otázce náplně výkonu funkce nebo v otázce odpovědnosti.

Určitým rozdílem je, že u s.r.o. je podle § 133 OBCHZ statutárním orgánem jeden nebo více jednatelů (jednatel tedy není členem statutárního orgánu) - naproti tomu u a.s. je představenstvo podle § 191 OBCHZ kolektivním orgánem složeným z členů představenstva. Tento rozdíl se neprojevuje v rovině jednání za společnost, protože kterýkoli z jednatelů či členů představenstva může jednat za společnost navenek samostatně, neobsahuje-li společenská smlouvy či stanovy omezení. Skutečnost, že jednatel je přímo statutárním orgánem (nikoli jeho členem), má důležitý daňový dopad - na odměnu jednatele se nevztahuje daňová neuznatelnost odměn členů statutárních orgánů. Návrh zákona o obchodních korporacích (tento zákon, který je vedle nového občanského zákoníku rekodifikací soukromého práva, bude s navrhovanou účinností od 1. 1. 2013 schvalovat vláda 11. 5. 2011) dosavadní koncepci opouští - jednatelé by do budoucna měli být členy statutárního orgánu (i u společností s jediným jednatelem).

Obsahem funkce statutára není pouze jednání za společnost, ale podle § 134, resp. § 192 OBCHZ také obchodní vedení společnosti, tedy i jednání směrem dovnitř společnosti. U obchodního vedení společnosti je důležité, že u s.r.o. s více jednateli je k rozhodování o obchodním vedení nutný souhlas většiny jednatelů, není-li společenskou smlouvou anebo stanovami stanoveno jinak (§ 134 OBCHZ). U obchodního vedení a.s. je situace obdobná, protože představenstvo rozhoduje (tedy i o obchodním vedení) podle § 194 odst. 3 OBCHZ většinou hlasů všech členů (popř. většinou hlasů svých členů určenou stanovami). Obchodní vedení, jako součást činnosti jednatele, OBCHZ zahrnoval již ve svém původním znění (§ 134), v případě a.s. je obchodní vedení výslovně svěřeno představenstvu od 1. 7. 1996 (§ 192).

Povinností statutára je vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře (§ 135 odst. 2 a § 194 odst. 5 OBCHZ), před 1. 1. 2011 se jednalo o náležitou péči. To je, resp. může být, rozdíl proti povinnosti mandatáře postupovat s odbornou péčí, také je to zcela jistě rozdíl oproti povinnostem zaměstnance, resp. vedoucího zaměstnance podle § 301 a 302 zákoníku práce.

Zásadním rysem funkce statutára je jeho odpovědnost (nejen vůči společnosti, ale i vůči jejím neuspokojeným věřitelům) podle § 135 odst. 2 a § 194 odst. 6 OBCHZ.

Podle současné úpravy je nemyslitelné, aby byla pravidla o obchodním vedení, o povinnosti výkonu funkce s péčí řádného hospodáře či odpovědnosti, daná OBCHZ, narušena tím, že některý ze statutárů bude obchodní vedení vykonávat v pracovním poměru.

 

Problémy s platností pracovních poměrů

K otázce neplatnosti pracovních poměrů při souběhu funkcí se v minulosti již opakovaně vyjadřoval v případě soukromoprávních sporů NS, který již v rozhodnutí 21 Cdo 963/2002 ze dne 15. 1. 2003 potvrdil názor odvolacího soudu, že výkon funkce jednatele zahrnuje nejen jednání za společnost, ale i její obchodní vedení, a ani obchodní vedení nemůže jednatel vykonávat v pracovním poměru. Ve sporu řešeném rozhodnutím NS 21 Cdo 963/2002 se jednatel, který byl odvolán z funkce a kterému byla dána okamžitá výpověď z pracovního poměru ředitele společnosti, domáhal náhrady ušlé mzdy z důvodu údajné neplatnosti ukončení pracovního poměru výpovědí.

V soukromoprávních sporech se statutárové domáhali svých údajných pracovněprávních nároků (např. i v rámci konkursního řízení), tyto nároky NS neshledal jako platné pracovněprávní nároky. To však neznamená, že by nároky statutárů neuznal - pokud byl nárok na odměnu uznán, tak jako nárok obchodněprávní (viz rozhodnutí NS ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3090/2008). Podrobnější komentář soukromoprávní judikatury k otázce neplatnosti pracovních poměrů na vedoucí pozice s jednateli či členy představenstva naleznete zde.

Nejvyšší správní soud v prosinci loňského roku ve věci neúčasti jednatele na nemocenském pojištění logicky rozhodl i v případě tohoto veřejnoprávního sporu v duchu již ustálené soukromoprávní judikatury NS. Na případu bylo překvapivé spíše to, že příslušná správa sociálního zabezpečení použila soukromoprávní judikaturu jako důvod pro nevyplacení dávek nemocenského pojištění.

Postup správy sociálního zabezpečení byl překvapením proto, že u kontrol akciových společností (u nich odměna členů představenstev nepodléhá odvodu pojistného na sociální zabezpečení) byla praxe spíše taková, že správa sociálního zabezpečení chtěla naopak doložit, že členové představenstev jsou odměňováni výhradně za výkon své funkce a nikoli ze "skrytého pracovněprávního vztahu". Tuto praxi potvrzuje dokonce i rozhodnutí NSS 3 Ads 39/2003-85 ze dne 21. 4. 2004 - jednalo se o případ, kdy generální ředitel a jeho náměstci byli podle stanov společnosti členy představenstva, a odměna členů představenstva byla proto shledána jako příjem plynoucí v souvislosti s pracovním poměrem generálního ředitele, resp. jeho náměstků, tedy jako příjem zahrnovaný do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení.

Při hlubším prozkoumání všech okolností, které souvisí s případem, kdy správa sociálního zabezpečení pro neplatnost pracovního poměru neuznala vznik účasti jednatele na nemocenském pojištění, je vcelku logické, že byl i ve veřejném právu argument neplatnosti pracovního poměru v daném konkrétním případě použit. Jak však bylo potvrzeno zástupci veřejné správy, jednalo se o případ ojedinělý a postup správy sociálního zabezpečení nelze zevšeobecňovat na všechny pracovní poměry s jednateli či členy představenstev.

 

Právo na odměnu

Neplatnost pracovněprávních nároků je jedna věc, druhou věcí jsou obchodněprávní nároky jednatelů či členů představenstev. Na vztah statutára a společnosti se podle § 66 odst. 2 OBCHZ totiž přiměřeně použije mandátní smlouva, a proto za výkon funkce obecně náleží odměna. Tato odměna musí být buď zakotvena ve smlouvě o výkonu funkce (smlouvu o výkonu funkce OBCHZ upravuje od 1. 1. 2001, a to tak, že musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou), anebo o ní musí ve smyslu § 187 odst. 1 písm. g) OBCHZ rozhodnout valná hromada (před 1. 7. 1996 valná hromada rozhodovala pouze o tantiémách). Schválení odměny statutára (byť nazývané např. mzdou) valnou hromadou je důležitou skutečností pro obhajobu tohoto nároku.

Rozhodnutí NSS a NS o neplatnosti pracovních poměrů mají společného jmenovatele v tom, že jednatelé (členové představenstev) při domáhání se svého práva argumentovali tím, že jako ředitelé vykonávali jinou činnost než jednatelé (členové představenstev), a proto měly být podle jejich názoru pracovněprávní nároky platné. Toto odůvodnění neobstálo, v případě jiného odůvodnění - např., že jednatel (člen představenstva) má nárok na odměnu z důvodu výkonu své funkce by některé spory posuzované soudy pravděpodobně skončily jiným výsledkem.

Jak NS, tak NSS se v jednotlivých případech zabývaly pouze neplatností pracovněprávních nároků, protože jednatelé a členové představenstev se v jednotlivých případech domáhali pouze těchto nároků. Lze předpokládat, že i v případě rozsudku NSS 3 Ads 119/2010 - 58 by byla věc posouzena jinak, pokud by bylo argumentováno tak, že účast na pojištění vznikla z titulu obchodněprávní odměny náležející jednateli podle § 66 OBCHZ.

Argumentací obchodněprávního nároku jednatele lze např. obhájit daňovou uznatelnost odměny jednatele anebo vznik účasti jednatele na důchodovém pojištění, avšak jen za předpokladu, že se jedná o platný nárok jednatele na odměnu - v tomto směru je zásadní, že odměna jednatele musí být odsouhlasena valnou hromadou (např. se může jednat o "mzdu z pracovní smlouvy ředitele", schválené valnou hromadou). Podmínka schválení odměny jednatele (totéž platí pro člena představenstva a.s.) valnou hromadou, a to alespoň dodatečně, byla v poměrně nedávné době rovněž judikována NS - sp. zn. 29 Cdo 4566/2009 ze dne 16. 11. 2010 (část 1 - K nároku žalobce na odměnu za výkon funkce člena představenstva). V tomto případě se jednalo o nárok na odměnu požadovanou na základě smlouvy o výkonu funkce, která nebyla schválena valnou hromadou. Naproti tomu obecný nárok statutára na odměnu nelze vyloučit tím, že valná hromada o jeho odměně nerozhodne - viz rozhodnutí NS sp. zn. 29 Odo 994/2005, podle kterého se může statutára svého práva na odměnu (v obvyklé výši) domáhat, pokud valná hromada o jeho odměně nerozhodla, resp. pokud neschválila smlouvu o výkonu funkce, která by stanovovala výši odměny.

U akciových společností je situace složitější v tom smyslu, že "mzda" překlasifikovaná na odměnu člena představenstva představuje nedaňový náklad společnosti a nezakládá účast na důchodovém pojištění (tato omezení by snad mohla být shledána jako protiústavní).

 

Reakce veřejné správy

Veřejné správa na problém souběhu funkcí reagovala stanoviskem Generálního finančního ředitelství na jednání Koordinačního výboru Komory daňových poradců dne 23. 2. 2011 - 1. část (odkaz na zápis z jednání naleznete zde), a dále prohlášením Ministerstva práce a sociálních věcí (odkaz naleznete zde) a České správy sociálního zabezpečení (odkaz naleznete zde).

Jak bylo potvrzeno na poradě, která se k otázce souběhu funkcí konala na Ministerstvu práce a sociálních věcí dne 24. 2. 2011, nemá Česká správa sociálního zabezpečení informaci o tom, že by některá Okresní správa sociálního zabezpečení od případu řešeného NSS (dnes dokonce již i Ústavním soudem) rozhodla o tom, že zaměstnanci v pracovním poměru nevznikla účast na nemocenském pojištění z důvodu, že je zároveň členem představenstva a.s. Zároveň bylo poukázáno na individuální charakter řešeného případu.

Domnívám se, že vzhledem k okolnostem případu řešeného rozhodnutím NSS z prosince loňského roku (nikoli k okolnostem právním, ale spíše k okolnostem osobním), použití závěrů tohoto rozhodnutí v běžné praxi (nedochází-li k zneužívání pracovních poměrů) nepřichází ve veřejném právu příliš do úvahy. Na druhou stranu je závěr NSS i ÚS jednoznačný a obecně nebezpečný - pracovní poměr ředitele, který je jednatelem, je neplatný a nezakládá účast na nemocenském pojištění. Stanoviska zástupců veřejné správy jsou přesně v tomto duchu. Na jednu stranu jsou uklidňující, když uvádějí, že k žádnému masovému zpochybňování pracovních poměrů statutárů by nemělo v praxi docházet. Na druhou stranu jsou velice nebezpečná, když verdikt NSS z loňského prosince komentují tak, že nejde o žádnou novinku a že v jeho duchu stabilně postupuje jak daňová správa, tak správa sociálního zabezpečení. V jednotlivých konkrétních případech (z daňového hlediska by se typicky mohlo jednat o případy společností, kde bylo mezd překračujících výrazně stropy vyměřovacích základů pro pojistné využito k neuvážené daňové optimalizaci) nelze vyloučit, že bude veřejná správa na neplatnosti pracovních poměrů statutárů stavět svojí argumentaci. Lze tedy doporučit, aby byla otázka odměňování jednatelů a členů představenstev a jejich eventuální pracovní vztahy v jednotlivých společnostech upraveny nezpochybnitelným způsobem, např. aby byly odměny jednatelů schváleny valnou hromadou atd.

Ve věci souběhu pracovních poměrů u statutárů jsou připravovány tyto legislativní změny:

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo do vnějšího připomínkového řízení návrh na novelizaci zákona o nemocenském pojištěnízákona o důchodovém pojištění - od 1. 1. 2012 by odměna jednatele zakládala opět účast na nemocenském pojištění (za stejných podmínek jako mzda) a tato účast jednatele na nemocenském pojištění by automaticky zakládala účast na důchodovém pojištění (zrušilo by se pravidlo, že účast na důchodovém pojištění zakládá měsíční odměna jednatele ve výši čtvrtiny průměrné mzdy, v roce 2011 alespoň ve výši 6 200 Kč). Rovněž odměna člena představenstva a.s. by od 1. 1. 2012 zakládala účast na nemocenském a důchodovém pojištění (tato odměna by podléhala stejným odvodům, jako mzda zaměstnanců, a proto by i odměna člena představenstva pravděpodobně byla od roku 2012 i daňovým nákladem akciové společnosti).
  • Ministerstvo spravedlnosti by mělo iniciovat předložení pozměňovacího návrhu k vládnímu návrhu na novelizaci obchodního zákoníku ve věci souběhu funkcí. Původně se předpokládala novelizace ustanovení § 134 a 192 OBCHZ, podle kterých jednatelé, resp. představenstvo zabezpečují obchodní vedení. Nakonec bude pravděpodobně navrženo vložení nového § 66d, který by měl umožnit pověřit obchodním vedením i členy představenstva v samostatném (např. pracovněprávním) vztahu s tím, že tímto pověřením by se jednatel (člen představenstva) nezbavoval své odpovědnosti z povinnosti řádného hospodáře a mzdu by schvalovala valná hromada. Příslušný návrh by měl být načten v Poslanecké sněmovně jako pozměňovací návrh vládní novely obchodního zákoníku (sněmovní tisk 310), jejíž účinnost byla navržena na 1. 7. 2011. Obsahem této novely je např. změna úpravy zápisu sídla do obchodního rejstříku, likvidace prázdných společností, podpisové vzory v obchodním rejstříku atd. Prvé čtení by v Poslanecké sněmovně mělo proběhnout na právě probíhající schůzi (nejdříve 10. 5. 2011), úprava souběhu funkcí by měla být navržena jako pozměňovací návrh v rámci 2. čtení.
  • Ve středu 11. 5. 2011 by měla vláda schvalovat spolu s novým občanským zákoníkem také zákon o obchodních korporacích, který bude po rekodifikaci soukromého práva (nejdříve od 1. 1. 2013) upravovat právo obchodních společností a družstev. Zákon o obchodních korporacích mimo jiné věnuje značnou pozornost smlouvě o výkonu funkce, odměňování a odpovědnosti. V rámci připomínkového řízení byla do zákona zapracována možnost pověřit obchodním vedením i člena statutárního orgánu. Po vnějším připomínkovém řízení mělo být výslovně stanoveno, že obchodní vedení může člen statutárního orgánu vykonávat i v pracovním poměru. Po připomínkách legislativní rady vlády byla tato výslovná úprava vypuštěna, což není podle mého názoru věcná změna. Tím, že bude možné obchodní vedení delegovat i na člena statutárního orgánu, bude podle mého názoru zabezpečeno, že tuto činnost bude možné vykonávat i v pracovním poměru.

Vývoj aktuálních změn ve věci právní úpravy souběhu funkcí můžete sledovat zde.

 

Závěr

Do budoucna je třeba počítat s tím, že výkon funkce jednatele či člena představenstva bude možné vykonávat v pracovním poměru, ale vždy se specifickou odpovědností danou obchodním právem - dnes např. podle § 135 odst. 2 a § 194 odst. 6 OBCHZ jednatelé (členové představenstev), kteří svojí funkci nevykonávají s péčí řádného hospodáře a příslušnou škodu neuhradili společnosti osobně, ručí věřitelům společnosti, jejichž pohledávky nebyly uspokojeny (obdobnou úpravu předpokládá i nový koncept soukromého práva). Nezávisle na tom, zda bude obchodní vedení vykonáváno v pracovněprávním anebo obchodněprávním poměru, měla by být odměna z hlediska sociálního zabezpečení a z hlediska odvodové zátěže posuzována srovnatelně.

Problematika souběhu funkcí má spoustu úskalí, tento příspěvek se např. nevěnuje tématu oprávnění k jednání za společnost, otázce pracovního poměru u společností s jediným společníkem (akcionářem), kde se velice často bude jen obtížně hledat naplnění definice závislé práce ve smyslu zákoníku práce atd. Tématu odměňování jednatelů a členů představenstev je věnován samostatný seminář, který se bude konat dne 8. 6. 2011 v centru Prahy v hotelu Yasmin. Podrobnosti k této přednášce a další informace naleznete zde.

 

Autor: Ing. Pavel Běhounek

Novinky

Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství. Komentář

Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství. Komentář Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství je dlouhodobě opomíjeným právním předpisem v oblasti organizace soudů a státních zastupitelství. Tento komentář se snaží tuto mezeru vyplnit a podat praktický ...

Cena: 209 KčKOUPIT

ÚZ č. 1197 - Energetika

ÚZ č. 1197 - EnergetikaPublikace obsahuje tři nosné zákony z oblasti energetiky – energetický zákon, zákon o hospodaření energií a zákon o podporovaných zdrojích energie; k těmto zákonům, z nichž některé byly od minulého vydání změněny, jsou v publikaci zařazeny ...

Cena: 289 KčKOUPIT

Účetnictví školské příspěvkové organizace, 2. vydání

Účetnictví školské příspěvkové organizace, 2. vydáníNabízíme aktualizované vydání publikace „Účetnictví školské příspěvkové organizace“, kterou naše nakladatelství vydalo v březnu 2015. Obsah původní publikace je aktualizován na právní stav března 2017 a je dále doplněn o řešení některých nových ...

Cena: 398 KčKOUPIT

Cizí měny a kurzové rozdíly v podvojném účetnictví – výklad a řešené příklady 2017

Cizí měny a kurzové rozdíly v podvojném účetnictví – výklad a řešené příklady 2017Publikace se věnuje účtování cizích měn v účetnictví podnikatelů a nestátních neziskových organizací a je vlastně jedinou ucelenou knihou, která pro nestátní neziskové organizace tuto problematiku řeší. Velké množství praktických příkladů ...

Cena: 379 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.